Astronomie – Kladruby okres Rokycany

Astronomie je přírodní věda zabývající se vesmírem, tedy vším, co co se nachází za hranicemi zemské atmosféry. Její počátky sahají až do starověku.

Odvětví astronomie

Astronomie se během svého dlouhého vývoje rozdělila do několika odvětví. Jednotlivá odvětví se odlišují svými cíli a používanými metodami, přičemž některé spolu vzájemně souvisí a přímo se i podmiňují.  

• Sférická astronomie – patří k nejstarším odvětvím astronomie. Jedná se o nauku o poloze těles na nebeské sféře. Polohy kosmických objektů a jejich změny v čase a prostoru jsou studovány za pomoci sférických souřadnicových soustav. Znalost sférické astronomie je nepostradatelným předpokladem pro práci v ostatních odvětvích astronomie.
• Astrometrie – věnuje se určování poloh a pohybu kosmických těles. Součástí astrometrie je určování astronomických konstant. Jejím podoborem je geodetická astronomie. 
• Stelární astronomie – věnuje se složení hvězdného vesmíru, klasifikaci hvězd a studiu systémů, které hvězdy vytvářejí.
• Teoretická astronomie – jedná se o souhrn matematických metod, kdy se ze zdánlivých pohybů těles určuje jejich dráha v prostoru. Její součástí je nebeská mechanika a astrodynamika. 
• Praktická astronomie – pracuje s různými metodami a přístroji, které se využívají při uchování souřadnic kosmických těles na nebeské sféře a při určování přesného času.
• Astrofyzika – zabývá se studiem fyzikálních vlastností hmoty ve vesmíru a určuje fyzikální parametry kosmických objektů (jasnost, teplota, struktura, magnetické a elektrické vlastnosti, pohyby těles v radiálním směru). Věnuje se zkoumání fyzikální podstaty a chemického složení kosmických těles a hmot.
• Kosmologie – zkoumá strukturu a vývoj vesmíru v těch nejširších souvislostech. Staví na poznatcích fyziky, zejména z teorie gravitace. 
• Kosmogonie – vysvětluje vznik a vývoj kosmických těles včetně jejich soustav na základě astronomických poznatků.